Minirozhovor (1/3):

Možná naši kávu už nějaký pátek pijete. Nebo první ochutnávku teprve zvažujete. Ať tak či tak, my máme rádi, když víme, koho podporujeme, když něco kupujeme nebo používáme. Proto jsme si pro vás připravili sérii mini rozhovorů, abyste lépe věděli, kdo jsme, co děláme, proč a jak to plánujeme do budoucna. Jeden rozhovor budete mít přečtený do tří minut – stejně rychle jako připravíte naši kávu.


Kde jste se vy dva potkali?

Jirka: V Air Bank. Tomáš mě tam vlastně nabíral. Později jsme pracovali v jednom týmu. Vzájemná spolupráce nám seděla a fungovalo to.

Proč zrovna kafe?

Tomáš: Než jsme nastoupili do banky, jsme se oba kávě několik let věnovali. Konkrétně já jsem pracoval 8 let pro londýnské kavárny Starbucks. Má práce byla o tom, rozumět kávě a její přípravě co nejlépe, protože jsem to učil ostatní. Právě v tomto období mě to ohromně pohltilo. Když s kávou pracujete tak dlouho, začnete být víc a víc zvědaví, toužíte zkoušet novinky a co nechcete, je vracet ke kávě, která je nekvalitní, bez vůně a bez chuti. Třeba jako ta rozpustná. V Air Bank jsme se věnovali lidem na pobočkách, takže jsme za nimi často cestovali. Na lehko, s taškou přes rameno. Práci bez dobrého kafe jsme si neuměli představit. Jirka měl navíc neustále podnikatelské choutky, a tak jsme se pustili do vymýšlení kvalitního kafe, které hodíme do tašky a na pobočce si ho uvaříme během pár minut. Nakonec jsme tuhle vychytávku objevili v Japonsku. Hned jsme po ní skočili a vytvořili vlastní značku, protože jsme věřili, že může být užitečná dalším lidem.

Vzpomenete si ještě na moment, kdy jste si tuhle kávu udělali poprvé?

Tomáš: No jasně, celou dobu jsme byli hrozně zvědaví na to, jak bude chutnat. Káva byla skvělá, ale nakonec to v tu chvíli o ní vůbec nebylo. Na plné čáře u nás vyhrál ten mechanismus přípravy. Prvně jsme si s filtrem tak neohrabaně hráli a prohlíželi si ho. Měli jsme i pochyby, jestli se ti Japonci nezbláznili. Ale když jsme si tu kávu začali vařit, pohltilo nás to. Furt jsme se smáli a strašně nás to bavilo. Na to objevování vzpomínáme fakt rádi. Původně jsme totiž chtěli jen dobré kafe, které hodíme do tašky a zalijeme vodou, až na něj dostaneme v práci chuť. Ve finále je z toho ale super rituál, u kterého na pár minut vypnete hlavu a odpočinete si.

Co koho z vás baví nejvíc? Jak se doplňujete?

Tomáš: Jirka pořád něco vymýšlí a kreslí. Někdy až moc. Sotva něco dokončí, hned se to chystá zase předelat, protože si myslí, že to šlo udělat ještě lépe. Třeba s webem si takhle hraje poslední tři roky každou chvíli. Já se ho snažím občas trochu brzdit, abychom ty věci měli šanci alespoň vyzkoušet a mohli se konečně pustit i do nějakých dalších. (smích) Role máme jasně dané. On přijde s myšlenkou, já ji rozvinu, a společně to dotáhneme. Nejvíc nás baví kontakt s našimi zákazníky. Bohužel ho tolik nemáme, protože všechno, co děláme, je online. Takže na tom chceme zapracovat, tu zpětnou vazbu a názory od nich potřebujeme.

Je Drip it práce na plný úvazek?

Jirka: Na několik úvazků. Člověk by řekl, že provozovat firmu, která má jeden produkt, a navíc funguje online, je brnkačka. My ale neustále přepínáme z jedné role do druhé, třetí, čtvrté. Přemýšlíme o tom, jak náš produkt vylepšit, jak jej co nejlépe představit lidem atd. Je toho spousta. Hodně věcí děláme vůbec poprvé, učíme se, takže nám to občas trvá dvakrát tolik času. Je to křest ohněm, ale zároveň velká škola a zábava. Až do listopadu minulého roku jsme to navíc dělali při práci. Nyní se tomu naplno věnuji a Tomáš se brzy přidá.

V příštím rozhovoru se dozvíte něco víc o tom, co bychom příště udělali jinak a jakou nejlepší radu jsme kdy dostali.

Tento příspěvek je publikován v kategorii Za oponou. Přidejte si ho mezi záložky.

Napsat komentář